Čtvrtý oficiální den jarních prázdnin u nás pršelo. Příšerně. Starší jela brigádničit, Mladší se poflakovala po bytě a říkala mi „šéfová“: Neznělo to zas tak špatně…
„Šéfová, co budeme dělat, dyž je tam tak škaredě?“ Zeptala se. Po chvíli dumání navrhla: „Že bych ti něco ukradla?“ „To je nějaká hra?“ Podivovala jsem se. „Mno, asi jo, protože už sem ti něco ukradla… hele,“ chvástala se paní trpaslíková a z náprsní kapsy u pyžama vytáhla dva laky na nehty. „Aha, a je ti známo, že kdo krade, ten skončí ve vězení?“ „To není možný, děti do vězení nechodí,“ namítla. Zamyslela jsem se: „To je fakt. Děti chodí do polepšovny. To je vlastně vězení pro děti.“ Do polepšovny? Jako byl Bart? Ehm… však já sem ti to doopravdy neukradla, mami. Dyť já ti to hned někdy vrátím, šéfová!“
Po té, co mi hned někdy lup vrátila, jsem navrhla, že bychom si radši mohly vyrobit nějakou tu postavičku z papíru podle knížky (viz. foto), kterou jsme si vypůjčily od Vojtíška. Důležitě jsme si připravily plánky, průhlednej papír, barevný kartony, nůžky, tužky… „Kde je to lepidlo, co jsem ti koupila?“ Zeptala jsem se Mladší. „To modrý?“ „Ne, červený bylo.“ „Tak to neznám, šéfová. Už to máš hotový?“
Nakonec jsme musely vzít zavděk starým dobrým kanagonem. Celej večer jsme si pak slupovala zaschlej kanagon z polštářků prstů a evokovalo to ve mně vzpomínky na dětství. A víte, že když vám kanagonová vrstva zaschne pěkně rovnoměrně na nehtu, nevypadá to vůbec špatně? Celý odpoledne trvalo, než jsme vyrobily husu a žábu, která zvedá činku. Když přišla domů Starší, tak se nám ještě posmívala! „Si to můžeš klidně zkusit!“ Nadávala jí Mladší, „Víš, kolik to dalo mamce práce. Že jo, šéfová??!“ A měla pravdu. Protože takoví trpaslíci neumí ani vytáhnout vzor ze střihu, ani stříhat úplně na milimetr přesně, ani lepit kanagonem tak, aby nezalepili úplně všechno v okruhu pěti metrů.
Tak jsme šly dělat něco jednoduššího – hrály jsme hry na počítači, pak chvíli kris kros na stole a pak si paní trpaslíková chvíli dopisovala s tetou Allorou přes icq. Psala jí samý důležitý věci a protože je teta Allora asi nepřeložila úplně přesně, já jí to teď přetlumočím.
Takže originál text zněl takto: „jatoijhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhgftzzzzzzgujhgffffsdfhgjjjjjfvghkklsxdffvfvgvbgb bbhhhhghzgfgfrzgrzgrgzfgzfrrfhuzhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhuruf“
Překlad z trpasličtiny bude úplně přesný, neboť si ho trpaslice drmolila během psaní. Zní takto:
„Ahoj, jak se máš a jak se má miminko? My se máme rádi. Nejvíc ráda se má Starší J
Tak tě hrozně pozdravuju a ty taky pozdravuj. Šéfová říká, že už musím jít do postele“
To byl náš čtvrtek a vám přeju hezkou neděli. :O)
Vaše teta Fily
Add Comment