Jsi v pohodě?

Mladší si koupila tabuli, na kterou se píše smývatelným fixem. Koupě poběhla jako obvykle. "To hrozně nutně potřebuju, mami! Fakt. Já si to koupím za svoje! Doma ti to dám, jo?" Takže k ozdobným polštářům na postel, dekorativní svítící hvězdě nad postel, opravdickýmu lesku na rty a kovové tepané lucerničce na svíčku ("Po tom toužím odjakživa, mami!!!"), zkrátka ke všemu, co jsem za posledních čtrnáct dní odmítla koupit a co máme doma díky kouzelné formulce "za svoje" přibyla tabulka. Nutno jen tak na okraj zmínit fakt, že Mladší samozřejmě nepřišla ani o korunu...

celý článek zde

Únorový střípky

Únor je u konce. Venku to přestává být cítit zimou a nesmělá zeleň se dere o svý práva. Hurá!!! Nikdo jí nedrží palce víc než já.

celý článek zde

Dětství

Je pátek odpoledne. Holky jsou doma ze školy asi hodinu a už se stihly dvacetkrát pohádat. Venku strašně prší. Ba lije. Ba. Taky tam fučí severák. Celý sídliště je zahalený do mlhy. Jako kdyby nic kromě něj neexistovalo. Jako kdyby se celej svět smrsknul na jedno mlhový sídliště. Sídiště, co se z ledovýho království pozvolna mění na ráj stovek miniaturních jezírek. Je to divný. A hezký to není ani trochu. Začínám mít pocit, že jsem si teplo, slunce, jaro, léto... že jsem si to všechno vymyslela.

celý článek zde

Ani omilem!

Ten den, co Mladší tvořila valentýnky pro široký okolí, byly holčičky obzvlášť na nože. "Mami, ať na mě nedýchá!" žádala mě Starší důrazně a odtahovala se od sestry. Můj povzdech obě ignorovaly ve vzácném souladu. Mladší se k ní naklonila, hluboce se nadechla a vydechla jí přímo do obličeje.

celý článek zde

Holčičky

Víkend trávíme v Tcháňatově. Asi. Nevím to jistě, bo sloupek píšu ve čtvrtek. Jistě vím jen to, že u nás spí Kačka. Strašně voní. Fakt strašně. Ale ráno to bylo horší, během dne holčička trochu vyvanula. "Ty ses něčím navoněla?" kýchla jsem kolem deváté ráno (do školy jsme šly až na čtvrtou hodinu, protože holky nešly do plavání). Přikývla: "Jo, mamčinou voňavkou!" "Hm... tak jo."

celý článek zde

O tom, že Lev je kutil a jak je to u nás s (ne)plánováním

"Zítra mám rande," oznámila prvorozená. Mladší jí strčila hlavu do obličeje a zasyčela: "No a co, já mám zase pupínky na zadku!" "Neukazuj mi to," zarazila jí Starší. Mladší jí uraženě vykašlala do tváře pár svých virů a odsekla: "No, to kdybych měla velký nohy, chlupatý ruce nebo jinou z těch blbin, co se ti líbí na chlapech, tak to by ses podívala, co?!" Je nemocná, tudíž mírně konfliktní. Přičítám to nudě. Starší není nemocná, ale mírně konfliktní je též. Přičítám to věku. Naštěstí si holčičky vystačí samy a na mě jsou celkem hodný :O)

celý článek zde

Máme se sněhově

Tychi měla pravdu. Nasněžilo. V neděli. Sněžilo celou noc, celý den, celou noc...

celý článek zde

Týden kouzel (nebo taky ne)

"Hubená... tlustá... hubená... tlustá..." Opakování těchto slov doprovázené tichým ťapkáním po dlažbě mě přilákalo do předsíně. "Co děláš?" zeptala jsem se zvědavě Mladší, která stála opřená o zeď. Tak daleko od zrcadla, jak jen to jde. Významně se usmála: "Na něco jsem přišla, mami. Hele. Teď jsem hubená! A když přijdu k zrcadlu blízko, tak už ne. Je to kouzelný zrcadlo! Máme kouzelný zrcadlo!" Lítost, že na mě tohle kouzlo už nefunguje, ještě pořád zpracovávám...

celý článek zde

Přišla zima

Nevím, jestli se tomu, co chumelí venku, ještě dá říkat vločky. Jsou to vloky rozháněný u nás na kopci prudkým severákem. Když se prodíráte proti větru, občas vám do obličeje chrstne studenou bodavou sprchu. "Sakra!" zaklela jsem oslepena tisíci zmrzlých jehliček. Dvě malý příšery (Mladší a Kačka) zapadly po pás do závěje: "Hurá! To je krása!" Už jsem na některý radovánky fakt stará...

celý článek zde

Sloupek za neděli

Nový rok jsem zahájila restem stran sloupku a žaludečními potížemi stran silvestrovské česnekové pomazánky. Kam jen mé oko dohlédne a ucho doslechne, všude panuje pravá novoroční skepse. Letos jsem ještě nepotkala člověka, co by řekl, že se má fajn. Taky jsem nepotkala člověka, co by si dal novoroční předsevzetí. Kromě Mladší. Má předsevzetí, že bude drsná...