Že mléko dává kráva a sníh je zmrzlá voda, to ví dneska každé malé dítě. Ale odkud se bere vítr? Francouzský výtvarník Olivier Douzou má v této věci jasno, musí se přeci vyrobit. Jeho malí přátelé obývající Větrnou republiku na tom od pondělí do soboty neúnavně pracují. Z trubic do potrubí, odtud do větrovodů, přes větrozámek až do celého světa. Sbírají, co vítr přivál, sklízejí, co zasel.
Bytůstky ne zcela nepodobné červenobílým pruhovaným větrným rukávům, které známe z letiště, od rána až do večera nahánějí vítr, aby ho později mohli dopravit tam, kde je ho potřeba. Staromilci pěkně ručně, pomocí pump a měchů, mladí odvážlivci lehce průvanem, všichni se však bez oddechu lopotí až do slunce západu.
A že si nic neužijí? Ba ne, s každým dnem přilétá do Větrné republiky spousta báječných věcí, nad kterými oko žádného Větroobčana nezůstane suché. Hromady klobouků a parádních deštníčků následují poletující listy a pírka, při zemi se víří zrníčka rostlin i písku, nad hlavami se vznáší spousta nafukovadel a mezi tím vším plují vzdušné melodie. Že jsou to jen řeči do větru? Třesky plesky, obyvatelé Větrné republiky nad každým z pokladů jásají radostí. A když se dost vyblázní, hajdy na kutě a pěkné sny, vždyť zítra začíná větrná dřina nanovo. A moc nechrápejte, ať se nám doma neotřásají hrnečky.
Velmi originální veršovaný příběh o zemi, kde se vyrábí vítr, je určen mladším dětem a jejich rodičům, kteří jsou ochotni strávit nad pár stránkami klidně celé odpoledne. Živé, netradiční a poutavé ilustrace plné nejrůznějších detailů přímo vybízejí ke hře či dialogu, jak se to má s větrem doopravdy. Ne nadarmo nalezneme na zadních deskách knihy Beaufortovu stupnici síly větru, jak se totiž lze dočíst na internetu, francouzští pedagogové tuto drobnou knížečku používají ve svých hodinách jako netradiční pomůcku při výuce meteorologie.
Větrná republika – napsal a ilustroval Olivier Douzou, z francouzského originálu La république du vent přeložili Petr Borkovec a Tereza Horváthová, vydalo nakl. Baobab v r. 2009
Add Comment