Ještě týden a můžeme začít bilancovat. Prázdninově. Bilancování nemám ráda. Nejvíc nerada jej mám na konci roku, a proto ho nedělám. Taky si nedávám předsevzetí. Nechci totiž štvát sama sebe tím, že něco nedodržím.
Ale prázdninový bilancování nevypadá zase tak špatně. Přežili jsme. A to je hlavní. Nakonec to byly fajn prázdniny, potkala jsem se spoustou lidí na čas delší, než nám dopřává školní rok. Tak třeba minulý týden jsme mohly být s Mladší několik dní u Švagrovky. Starší s námi jet odmítla a zůstala raději u mé rodičky, čímž mě – jen tak mezi námi – docela slušně nakrkla. Ale co už… A víkend jsme trávili v plné sestavě v Tcháňatově. A zase se slavilo.
„Kdy už bude ta oslavááááá?“ Vyzvídala paní trpaslíková od samého sobotního rána a nenápadně dodávala: „A kde jsou schovaný dárky?“ Jelikož jí na druhou otázku nikdo nechtěl po pravdě odpovědět a na první jí všichni svorně říkali „odpoledne“, prožila dopoledne tím, že všechny přesvědčovala, že už to nevydrží. Oproti tomu Starší tvrdila, že o dárky nestojí a vlastně ani žádný nechce, když kvůli nim ze sebe musí dělat blbečka, čímž zhodnotila otcovu snahu o zpestření programu tím, že dívkám avizoval bojovou hru plnou úkolů, po jejichž splnění teprve dostanou prezenty. Mladší to tak zblblo, že se po obědě v restauraci už nedotazovala, kdy bude oslava, ale na plnou hubu řekla: „Kdy si už půjdeme hrát na ty blbečky?“
Stůl na zahradě nebyl ani vidět pod náloží chlebíčků, oříšků a všelijakých dobrot, kterým vévodily dva dorty. V jednom z nich hořelo šest svíček, v druhým patnáct. Ano, Starší je občanka! K nevíře. Bez ostychu si řekla o pravý sekt a dětský šampaňský nechala paní trpaslíkové. Bylo broskvový a mělo navlas stejnou barvu jako ty naše bublinky. Celou dobu jsem trnula, aby se nespletla, protože ho měla samozřejmě ve stejný sklenici. Byla tak roztržitá, že až ve středu tohoto týdne z ničeho nic vyhrkla: „Jéžišmarjá, já jsem si při sfoukávání svíček na dortu zapomněla něco přát!“ Ježišmarjá! Já jsem tak blbá!“
První papírek s úkoly byl pod trpaslíkem. Mladší měla za úkol udělat několik dřepů, Starší vymyslet oslavnou báseň na maminku. Čili mě. Docela jsem se divila, že si to s Mladší nechce vyměnit… Nakonec však všechny dojala veršem: „Ačkoli se někdy chovám jako tele, mé city k tobě jsou vřelé!“
Poslední papírek byl na slunečníku a stálo tam, že dárky jsou schovaný v garáži. Holky společnými silami dotáhly obří tašku a začalo rozdávání. Důkazem, že se pubertálnímu občanovi nezavděčíte, budiž fakt, že když si prvorozená převzala všechny své dary a vyfasovala navíc obálku od prarodičů s pěknou fialovou bankovkou, neodpustila si projev zklamání, páč nedostala žádné z CD, který mi předtím napsala do seznamu. Ještěže druhorozená psát neumí, takže měla radost ze všeho a neremcala.
Ostatně mezi holkama je ještě jeden rozdíl. Starší má svoji bankovku pořád ještě někde zašitou a škudlí si ji. „Co si za to koupíš?“ Zajímalo mě. „Hadry!“ Řekla Starší a znělo to skoro výhružně. Mladší už nemá nic a ještě jsem jí musela přidat… Všechno utratila v hračkářství. Ale v podstatě nesobecky, neboť koupila barbínám novou lednici a Šušundě, která se teď jmenuje Julinka, autosedačku a balík plínek :OD Problém je, že teď, když má Chou-chou svoji autosedačku, musí jezdit všude s námi. A když jede Šušunda alias Julinka s námi, musí mít svůj kufřík s oblečením a kosmetikou. „A neměla bych jí ještě uvolnit svoje místo v autě?!“ Tázala se občanka Starší neskrývající svoji nelibost, jelikož je jen málo trapnějších a ponižujících věcí, než sedět vedle panenky v autě, do kterýho je vidět, páč trapně nemá kouřová skla. „Nemusíš,“ uklidnila ji paní trpaslíková vlídně. „Nemohla bych zůstat u babičky?!“ Vztekala se Starší, když jsme se tento víkend chystali do Slavonic, kde jsme chtěli zajít do lesa, namalovat si nějakej ten hrneček a vyzkoušet zdejší hotýlek na přespání. „Proč? Vždyť to bude zábava! Zajdeme si na houby, zajedeme někam na kole, v hotelu je bazén…,“ líčila jsem prvorozené nadšeně. „No právě!“ Zabručela občanka a uraženě se zavřela v pokoji se sluchátky v uších. Doufám, že se jí ty hormony zklidní, než to přijde na Mladší. Dvakrát bych to asi při zachování duševního zdraví nezvládla.
Užijte si poslední týden prázdnin ve zdraví a dobré pohodě!
Vaše teta Fily
Add Comment