O metodách výuky čtení jste si už na Dětských stránkách mohli přečíst. Dnes se podrobněji podíváme na genetickou metodu čtení. A protože se můj syn začal od září učit číst touto metodou, dovolila jsem si přidat pár osobních postřehů (v textu značeny kurzívou).
Ačkoli se s touto metodou nevyučuje ve všech školách, nejedná se o metodu novou, základy této metody byly položeny již v roce 1913 v tehdy velice moderní a populární čítance Poupata (Josef Kožíšek), moderní metodiku této metody zpracovává od roku 1995 PhDr. Jarmila Vágnerová, Csc., autorka souboru učebnic a pracovních listů.
Od samého začátku žáci čtou i zapisují celé věty, slova nejprve hláskuji (A-D-A-M) a poté opět spojují ve slova (ADAM). Začíná se nácvikem sluchové analýzy a syntézy nejprve u krátkých slov a postupně se přechází ke slovům delším a složitějším. (Se synem jsme se věnovali nácviku „marťanštiny“ – rozklad slova na hlásky a jeho následné složení – celé první dva měsíce školního roku). Naučená velká tiskací písmena děti zároveň i píší, pokud žáci zvládnou velká tiskací písmena, přechází se na nácvik malých písmen.
Klady
Rychlost nástupu čtení, a to nejen slov, ale i vět a jednoduchých textů (Po 4 měsících výuky je syn schopen přečíst krátkou pohádku, příběh atd., bez zaškobrtnutí čte nadpisy a nápisy a třeba i názvy obcí při jízdě autem. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že tato schopnost číst nápisy kolem sebe je velmi silnou motivací a povzbuzuje zájem o další čtení, takže syn se snaží přečíst prakticky cokoli, co je psáno velkými tiskacími pímeny. A protože si zároveň s velkými písmeny ukazují i tvary malých písmen, nedělá mu větší problém přečíst ani ta.)
Podle pedagogů dokáží žáci lépe vnímat obsah vět, jde tedy o čtení s porozuměním. Pokud bych měla srovnávat s klasickou „slabikovací“ (analyticko-syntetickou) metodou (číst se s ní učí někteří synovi kamarádi), tak ve chvíli, kdy syn již pomocí obrázků tvoří vlastní věty, kamarádi se teprve učí číst a psát slabiky.
Okamžité psaní velkých tiskacích písmen, které umožní dětem procvičit jemnou motoriku a připravit je na psaní složitějších psacích písmen, se kterým se začíná od druhého pololetí školního roku.
Praktická využitelnost čtení a psaní velkých písmen – děti mohou téměř okamžitě psát, což je využitelné i v ostatních předmětech, např. v prvouce názvy stromů, ovoce apod., v matematice mohou děti číst jednoduché slovní úlohy.
Zápory
Hlavní nevýhodou je to, že tato metoda není příliš rozšířená – jde o metodu minoritní-, může se tedy stát, že např. při stěhování nenajdete školu, kde se touto metodou vyučuje – přechod na analyticko-syntetickou metodu může činit vašemu díku obtíže, ale i naopak: pokud do školy, kde se vyučuje genetickou metodou, přestoupí žák, který se začal učit číst metodou „slabikování“, může mít problémy s nácvikem sluchové analýzy a syntézy, která je základem genetické metody. Může se také stát, že některé dítě vůbec není schopno analýzy a syntézy hlásek.
Shrnutí
Díky svým výhodám jako je usnadnění procesu čtení, čtení s porozuměním a následné pozitivní motivaci ke čtení, je tato metoda vhodná téměř pro všechny děti a to nejen na základních školách, ale začala se používat i na školách praktických Pokud máte dítko, které si už před nástupem do školy hláskovalo a pokoušelo se samo číst, ale neslabikovalo a pokud chcete na jeho dovednost navázat, ptejte se po škole s genetickou metodou výuky. Pokud vaše dítě začalo samo slabikovat, je pro něj vhodnější „klasická“ metoda. Použití obou čtecích metod by dítě zbytečně brzdilo a mátlo.
Pracovní listy ke genetickému čtení na Dětských stránkách
V následujících dnech se na Dětských stránkách objeví první pracovní listy pro žáčky, kteří se učí číst touto metodou.
Add Comment