Protože tenkrát ještě obýval malý domeček v malebném prostředí valašských hor, rádi jsme jeho pozvání přijali. Chtěli jsme si totiž udělat takové krásné české Vánoce s jejich původní atmosférou a netušili jsme, že se může stát něco, co naše plány může ohrozit...
Nejdříve se zdálo, že vše proběhne, jak má. Když jsme na Štědrý den dojeli ke strýci na chalupu, byli jsme promrzlí, ale v chalupě bylo příjemně teplo. Strýc dokonce už stihl nachystat vánoční stromek a taky nějaké dárečky pro nás. My jsme si vybalili věci, a protože počasí bylo opravdu zimní, rozhodli jsme se vyrazit si ven zalyžovat a my děti zasáňkovat. Doma zůstala jen moje maminka, protože musela udržovat oheň v kamnech. Jenomže maminka zvyklá na podmínky v paneláku asi nevěděla, jak rychle hoří dřevo v kachlovém sporáku, který byl spojený s pecí do sváteční místnosti, že jí vyhaslo, a proto musela udělat oheň znovu. V malém sklepě našla zabalený balíček starých novin a myslela si, že je přichystán na podpálení ve sporáku. Když maminka tento balíček podpálila, během krátké chvíle to ve sporáku zarachotilo a domem se ozvala silná detonace. Všude bylo černo jako v pekle. Maminka naštěstí stihla vyběhnout před dům. My jsme byli již nedaleko domu, a rána z domu nešla přeslechnout. Hlavně muži rychle běželi směrem k chalupě. Maminka stála před domem černá jako čert a klepala se asi více strachem než zimou. Naštěstí rána ve sporáku vyrazila pouze dvířka na kachlových kamnech, na kterých se chytly saze. Když se strýc maminky ptal, čím do kamen přikládala, řekla pouze, že vzala z komory noviny, které byly položené vedle dřeva! Strýc se chytl za hlavu, v malé krabičce tam měl zabalené ředidlo, které chtěl použít na rozředění barvy, protože se chystal natřít schody na půdu.
Protože v chalupě bylo černo jako v pekle a černé byly stěny, záclony, peřiny, stromeček, dárky i cukroví, navíc kamna byla poškozená, vydali jsme se domů a strýc s námi musel, i když nerad, do paneláku.
Doma v paneláku jsme ale Vánoce nechystali, a tak jsme neměli ani kapra, který v naší rodině k Vánocům patří. I dárků bylo míň, ale my jsme byli rádi, že vše dopadlo aspoň tak a že se nikomu nic nestalo. Naše rodinka zůstala pohromadě, a i když byly Vánoce skromné, uvědomili jsme si, co je důležité a že Vánoce nejsou jenom o dárcích.