Breptavost
„Ten náš drobeček je ale brepta!“ Tuhle větičku pravděpodobně sem tam použije každý rodič a určitě tím nechce říci, že jeho dítko trpí poruchou, kterou takto označujeme. Ale jak tedy poznáme, že jde skutečně o řečovou vadu? Jak poznáme breptavost? Jde o poruchu tempa řeči. Projevuje se zbrklou, rychlou řečí, která je velmi nedbalá na výslovnost. Často dochází ke komolení vět a vynechávání slabik. Řeč je neuspořádaná a vyznačuje se také chudší slovní zásobou.
Breptavost se vyznačuje tím, že se dítko snaží říkat slova a věty příliš rychle. Snadno se pak dopouští celé řady přeřeků, které v mluvě působí velmi rušivě. Příčina ovšem může tkvít i v nepravidelném dýchání. Nádechy jsou předčasné, výdechy příliš prudké atd.
Těmto dětem také často chybí smysl pro rytmus. Jejich mluva je velmi monotónní. Úskalím této poruchy je fakt, že nepostihuje pouze řeč. Jde o celkový motorický neklid. Proto je i odstranění vady těžší. Nejde totiž jen o nápravu řeči, ale o celkové zklidnění jedince. Jak toho docílíte? Především musíte mít trpělivost! Někdy to může trvat delší dobu.
Dbejte především na nácvik pomalého rytmu řeči. Vy sami na potomka mluvte pomalu. Jen tak si uvědomí, že jeho zrychlené tempo řeči není v pořádku. Zaměřte se také na artikulaci a nezapomínejte procvičovat výslovnost hlásek. Pokud vaše dítko rádo zpívá, využijte toho! Zpěv pomáhá odstraňovat breptavost. U této poruchy je velmi dobrá prognóza. Ale pozor: Je nutná vaše spolupráce! Nacvičování správného tempa řeči může být sice zdlouhavé a náročné na čas, ale v žádném případě ho nezanedbávejte!
Jinak se porucha povleče s dítětem až do puberty a jistě nechcete, aby v tomto věku bylo terčem posměchu. A hlavně: Čím později začnete, tím hůře se bude porucha odstraňovat!

Chraptivost
Chraptivost souvisí s poruchou tvoření hlasu. Je způsobená především přepínáním hlasivek. Nejde o poruchu, kterou by trpěly jen děti. Naopak! Převážně postihuje dospělé jedince, kteří mají řečově náročné povolání, př. učitelská profese.
Postihuje však i malé děti. Proto si všímejte, kde váš potomek tráví svůj čas. Není dobré, aby se častěji nacházel v hlučném prostředí, které se snaží překřikovat. Bude-li totiž takový stav trvat dlouho, tak porucha může vést k morfologickým změnám na hlasivkách a také k afonii (úplné ztrátě hlasu).
Nezapomínejte na to, že dětský hlas není tak silný, teprve se vyvíjí a hlasivky vydrží méně než u dospělého jedince. Proto nedopusťte, aby je dítě přetěžovalo!

Patlavost, huhňavost, breptavost a chraptivost jsou základními poruchami řeči, které se týkají výslovnosti. V příštím článku se zaměříme na opožděnou řeč, její příčiny a možnou nápravu.