Malým dětem může pomoci, když si všimnou, že dech „existuje“ – že ho můžou vidět. Jak na to? Stačí fouknout na okno nebo na zrcadlo a do „dechu“ nakreslit obrázek. Za chvíli zmizí a dítě to může zkoušet znovu a znovu.

Jako pomůcky pro dechové hry můžete použít např. bublifuk, pěnu na koupání, peříčko, plastové hračky ve vaně, brčka, kousky polystyrenu, vodovky, flétničky, trumpety, píšťalky, větrníky nebo svíčky.

Hry s bublifukem
Další hry můžete vymyslet podle nálady dítěte. Kdo vyfoukne z bublifuku největší bublinu? Kdo ji vyfoukne nejrychleji? Kdo nejpomaleji, aby nepraskla? Kdo jich vyfoukne víc najednou?

Koupací hra
Při večerním koupání přidejte dítěti do vany hodně pěny. Do vody vysypte hračky (míčky, kačenky, lodičky) a nechte je dítě vyndavat. Než vyndá hračku (např. do plastové krabice), musí sfouknout všechnu pěnu, která na hračce zůstala. Začínáme s jednou hračkou, postupně můžeme přidat počet až na pět – nezapomeňte, že hra musí dítě bavit a motivovat – kdyby mělo ve vodě dvacet hraček, začíná se nudit. Méně je tentokrát více!

Závod peříček
Na okraj stolu dejte dvě peříčka – jedno pro Vás a jedno pro dítě. Kdo dřív přefouká svoje peříčko až na druhou stranu stolu?

Závod lodiček
Může se hrát ve vaně nebo v létě v bazénu. Na start dáme dvě lodičky (plastové, pro větší děti mohou být i z papíru) a foukáním je dopravíme na druhou stranu.

Vytváření abstraktních foukaných obrázků
Na čtvrtku nalijeme trochu barvy (vodovky jsou ideální), vezmeme brčko a rozfoukáváme barvu do různých tvarů. Můžeme míchat barvy, dělat různobarevné obrazce a po uschnutí dokreslit pastelkami tvary. Povídáme si o tom, co nám který obrázek připomíná, co na něm kdo vidí.

Barevné polystyrenové závodění
Pro zkušenější „foukaře“ můžete uspořádat tento závod. Vezměte malé kousky polystyrenů (kuličky, krychle, kvádry) a nabarvěte si fixami každý svůj kousek. Na jednu stranu stolu dejte „svého závodníka“ a foukáním do brčka se ho snažte dostrkat až na druhou stranu. Pozor – brčko se polystyrenu nesmí dotknout. Pro extra-zkušené můžete na zem vymezit dráhu a foukat po ní – to už vyžaduje pozornost a soustředění, dítě musí dobře ovládat svůj dech (krátké a dlouhé fouknutí)

Další foukání
Fantazii se meze nekladou. Můžeme sfoukávat svíčky, foukat do větrníku, na píšťalky a flétničky, na foukací harmoniky, do okaríny…

Článek byl otištěn s laskavým svolením autorů http://logopedie.unas.cz