Sluníčko na obloze se usmívalo a pohrávalo si s mráčky. (co třeba namalovat sluníčko, jak se usmívá a mráček, se kterým si hraje)
A najednou vidí, jak k němu
letěl ptáček. Stůj, ptáčku, až ke mně
nemůžeš, jsem tuze horké a mohly by
tě moje paprsky popálit.
(určitě zvládneš namalovat ptáčka,
jak letí ke sluníčku)
Sluníčko, já ti nesu zprávu,
že na Zem přišel podzim.
A po něm přijde zima.
(umíš namalovat ptáčka, co
nese v zobáčku dopis)
To je teda nadělení, řeklo sluníčko.
Tak to už nebudu tolik svítit,
děti se nebudou cákat v bazénech
a nikdo se nebude opalovat.
(sem třeba obrázek tebe v bazénu)
Ale já vím, loni to bylo taky tak,
asi je to tak správně, to příroda zařídila.
A podzim je už připraven? Je, řekl ptáček.
Už odlétli ptáci do teplých krajin a děti pouští draky.
( sem bys mohl(a) zkusit namalovat celé hejno ptáčků,
jak odlétají nebo draka )
Co se dá dělat. Aspoň si trochu odpočinu.
Na podzim mám přes den méně práce
a v noci déle spím.
Zato Měsíci začíná víc povinností.
Den je kratší a noc se prodlužuje.
( Měsíc na obloze se ti také jistě povede)
Děkuji, ptáčku, za tu zprávu.
Vyřiď na Zemi, že tu ale pořád budu
a pokud mi budou stačit síly,
budu svítit a aspoň trochu hřát.
Podzim je můj kamarád, tak mu rádo pomůžu.
( co třeba padající listí ze stromu a nahoře sluníčko)
A počkám tu i na zimu.
Budu svítit na hory a posílat dětem teplo,
aby si mohly užívat sáňkování a všech zimních radovánek.
(nezapomněl(a) jsi, jak vypadají sáňky…)
Sluníčko, já už musím letět za ostatními.
Budu se na tebe těšit, ale tam, kam poletím,
se potkáme. Takže vlastně:
Ahoj a na brzkou shledanou.
(ptáček mává křídly na sluníčko)
Ahoj, ptáčku, neboj se,
také na tvé kamarády,
co tu na zimu zůstávají, dohlédnu.
Sluníčko zamávalo a krásně se usmálo.
(a třeba zase sluníčko a na sněhu třeba vrány)