Nejvášnivějším pracantem – to se mu musí nechat – je přes všechnu svou zbrklost a dojemnou nešikovnost M. Řeklo by se, že synáček se potatil, ale na takovou jasnou přímou úměrnost bych nesázel, osobně se do práce nevrhám živelně, ale vždy s rozmyslem a po minimálně několikahodinovém rozjímání a přemítání nad správnou technologií.
Kladný vztah malého M začíná u obecného obdivu ke všelijakému nářadí. Všechny atrapy, které bývají běžnými součástmi dětských hraček a které mají nářadí připomínat, okamžitě odsoudil k zapomnění. Zajímají ho jenom nástroje a přístroje skutečné. Svého času měl v komoře schovanou svou opravdovou pilku, na kterou nedal dopustit. A to, co nemá vlastní, si hrozně rád půjčuje.
Ale nejen to, rád s tím půjčeným nářadím – bez ohledu na to, kolik váží a jestli je schopen ho pořádně uchopit – taky pomáhá. Někdy sice jeho dobrá vůle nekončí zrovna nejlíp – znehodnocením už hotového počínaje a naštěstí drobnými zraněními konče –, ale v takových případech přivolá na pomoc tatínka, aby ohnutý hřebík narovnal, rozlitou barvu setřel nebo pomohl zdolat laťku, kterou nemůže uříznout.
Jako nejvášnivější kutil se M projevuje hlavně na záhonech a v zahrádkách, kde s chutí okopává kytičky, vytrhává plevel (tu a tam jde samozřejmě ven i pěstovaná rostlina) a zalévá. V mistrovství zahradnickém ho předčí snad jen maminka, i když i tu on směle trumfne v nadšení, s jakým k zahradničení přistupuje.
Podobným pracantem je A, která od M okoukává, jak se zdá, všechno – dobré věci i lumpárny. Také ji zaujala všechna ta kladívka, kleště a vruty, které se čas od času povalují po zahradě nebo po domě, když tatínek předstírá práci. A pokud není nářadí po ruce dost, je zle, protože jak A, tak M dávají okázale najevo, že právě oni chtějí právě teď a tady přiložit ručičky k dílu.
J už ze svých impulzivních pracovních etud vyrostla a je poněkud vybíravější. Přece jenom zjistila, že na světě jsou mnohem zábavnější činnosti, než je práce. Zdá se, že je chytrá po tatínkovi. Neznamená to ale, že by nepracovala – i ona má své oblíbené aktivity, kterými při rodinných brigádách přispívá k blahu všech. Také ji baví opečovávat kytičky a třeba poklízet.
A když už se někdy zdá, že jsou zcela zaujati hrou a dětským pinožením, vždy je zaručeně upoutáme vařením. Perou se o stoličky, které jsou v kuchyni k dispozici, jen aby mohli být při tom a kvedlat, míchat, šťouchat a škrabat. Občas je proto opravdu komické dívat se, jak se tři malé sardinky tlačí na malém prostoru a natahují krky a hmatají ke středu kuchyňské linky, aby si z té pro nás dospělé často ne příliš zábavné práce urvali co nejvíc.
Otec svých dětí


